Elisabeth Habermannová

Je z kovářského rodu, odkud má blízko k umění ale také k názoru, že kovařina je příliš těžká práce pro ženu. A tak se dostává na stáže do kamenolomu sochaře Radomíra Dvořáka, kde se důvěrně seznámuje se žulou.

Po maturitě na Grafické škole se připravovala na přijímací zkoušky na VŠ praxí v Hořicích na sochařské škole.

Byla úspěšně přijata do ateliéru Michala Gabriela ke studiu volného sochařství na FAVU Brno, ale pro absenci kamene a skulptivní postup, se vrací zpět na školu do Hořic k řemeslu, odkud chce pokračovat ve studiu kamenosochařství.

Na 8. ročníku Cesty mramoru má záměr vytvořit sochu Clona, která bude umožňovat průhled bílým mramorem Nehodiv. Pracuje za pomoci Radomíra Dvořáka, který na dobřichovickém symposiu v roce 2014 vytvořil sochu Teta a Kazi.